nacházíte se: Home > Vývoj stavu cizinců v Karlovarském kraji v letech 2001 až 2010
Vývoj stavu cizinců v Karlovarském kraji v letech 2001 až 2010
Pobyt cizinců v České republice se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zčásti i zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších úprav. Za cizince se podle zákona považuje osoba, která nemá české státní občanství. Vstup a pobyt na území ČR je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničí ČR. Cizinec může na území ČR pobývat přechodně nebo trvale. Zaměstnanost cizinců (zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti) je sledována ve dvou oddělených evidencích:
1. Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, resp. Správy služeb zaměstnanosti, které shromažďuje údaje z evidencí úřadů práce (vydaná platná povolení k zaměstnání cizinců, údaje o počtu nástupů občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce a informací o nástupu k výkonu práce cizinců s trvalým pobytem z ostatních zemí).
2. Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, poskytujícího data za cizince s platným živnostenským oprávněním.
Podle zveřejněné Demografické zprávy Eurostatem 1. dubna t.r. žilo v členských státech EU27 v roce 2010 celkem 32,4 milionů cizinců. Největší počet cizinců žil v Německu (7,1 milionů) a dále pak 5,7 mil. ve Španělsku, 4,4 mil. ve Velké Británii, 4,2 mil. v Itálii a 3,2 mil. ve Francii. Tedy téměř 80 % cizinců žilo v těchto pěti členských zemích EU. To znamená, že Česká republika se svým necelým půl milionem cizinců, tedy zhruba 1,3 % podílem, je někde na druhém konci pomyslného žebříčku podílů cizinců v EU27. Bylo zjištěno, že největší podíl cizích státních příslušníků na obyvatelích členských zemí má Lucembursko (43 % z celkové populace), dále následují Lotyšsko (17 %), Estonsko a Kypr (po 16 %), Španělsko (12 %) a Rakousko (11 %). Cizinci, kteří se započítávají jako součást populace České republiky (tzv. cizinci s povolením k pobytu) tvořili v roce 2010 u nás celkem 4,0 % obyvatelstva.
Od roku 2001 vzrostl počet cizinců v České republice na více než dvojnásobek. Nejvíce cizinců přibylo v Hlavním městě Praze (přes 87 tis. osob, tj. o 142,1 %), dále pak ve Středočeském (o 31 tis., tj. o 118,8 %) a Jihomoravském kraji (o 18 tis., tj. o 103,4 %). Naopak nejmenší přírůstek cizinců byl zjištěn ve Zlínském kraji, a to o 334 osob (+ 4,3 %). Před Zlínským krajem se umístil Olomoucký kraj, ve kterém vzrostl počet cizinců o 3,3 tis. osob, tj. o 53,4 %.
Nejvyšší podíl cizinců na jejich celkovém počtu v republice mělo Hlavní město Praha, kde se mezi roky 2001 a 2010 jejich zastoupení zvýšilo z 29,2 % na 35,0 %. Za Prahou pak následovaly kraje Středočeský (zvýšení o 1,1 procentního bodu na 13,6 %), Plzeňský (nárůst o 1,3 p. b. na 5,9 %) a Jihomoravský (přírůstek 0,1 p. b. na 8,5 %). Naopak nejmenší podíly cizinců měly v roce 2010 kraj Zlínský a Vysočina, shodně 1,9 %. U kraje Vysočina tento podíl během sledovaného období klesl o 0,4 p. b. a u Zlínského kraje o 1,8 p. b. Nejvýraznější pokles byl zjištěn u Moravskoslezského kraje, a to o 3,3 p. b. na 5,3 %.
Zajímavý je také pohled na přepočet cizinců na obyvatele republiky a krajů. V počátečním roce sledovaného období byl podíl cizinců na obyvatele republiky 2,1 % a za devět let se zvýšil na dvojnásobek (na 4,0 %). Mezi kraji bylo vykázáno největší zvýšení v Hlavním městě Praze (z 5,3 % na 11,8 %), za kterým následoval kraj Plzeňský (zvýšení o 2,6 p.b. na 4,4 %), Karlovarský (o 2,5 p. b. na 6,4 %) a Středočeský (o 2,2 p. b. na 4,6 %). Nejmenší nárůst za desetileté období doznal Zlínský kraj, kde se 1,3 % podíl cizinců v roce 2001 zvýšil na 1,4 % v roce 2010.
Karlovarský kraj patří v republice počtem cizinců na obyvatelstvu kraje celkem k předním krajům České republiky, proto byl v roce 2005 při Zastupitelstvu kraje zřízen Výbor pro národnostní menšiny, který má za úkol napomáhat toleranci, integraci a bezproblémovému soužití lidí odlišných mentalit a kultur.
Počet cizinců v Karlovarském kraji za sledované období vzrostl o 7 677 osob, tj. o 64,3 %. Dlouhodobě se jedná o vyšší podíl mužů než žen a zároveň dochází k mírnému růstu podílu cizinců v produktivním věku na úkor věku předproduktivního.
V porovnání podílu cizinců Karlovarského kraje na České republice došlo k poklesu z 5,7 % v roce 2001 na 4,6 % v roce 2010 (pokles o 1,1 procentního bodu).
Zásadní změny nastávají ve struktuře zaměstnaných cizinců, kdy se rapidně zvyšuje počet evidovaných na úřadu práce (tzn. zaměstnanců) proti počtu vlastníků živnostenských listů (podnikatelů). V roce 2001 činil podíl zaměstnanců na zaměstnaných cizincích celkem 25,3 % (podnikatelů 74,7 %) a v roce 2010 dosáhl podíl zaměstnanců na zaměstnaných cizincích již 38,1 % (podnikatelů 61,9 %).
Jestliže se díváme na cizince v Karlovarském kraji podle jejich rozmístění v jednotlivých okresech zjišťujeme, že největší podíl jich žije na území okresu Karlovy Vary a nejméně na Sokolovsku. Tento trend se v průběhu sledovaného období nemění, jelikož je dán značnou měrou velikostí území rozprostřeného kolem státní hranice a množstvím větších měst.
Další informace naleznete zde.
